Finálový podnik letošní sezóny TCR Eastern Europe nabídl po delší době dvojité vystoupení týmu Petra Fulína. ‚Fulda‘ se sám posadil za volant vozu Carola Wittkeho, který z osobních důvodů vynechal druhou polovinu sezóny, a spolu s Petrem Čížkem v první jízdě na mosteckém Autodromu vybojovali první a druhé místo. V neděli pak ‚Fulda‘ vyhrál, zatímco ‚Čížin‘ pátým místem uzavřel cestu za postem druhého vicemistra šampionátu. Po prvním a třetím místě v kvalifikaci se oba Petrové v sobotním klání udrželi vepředu a historický double pro tým byl na světě.
„Sice byl náskok v cíli patrný, ale myslím, že rozhodla hlavně vyrovnanost časů. Konkurentům se často podařilo zajet skvělý sektor, takže šlo o to hlavně správně poskládat každé kolo,“ říká ke čtrnáctisekundovému odstupu na zbytek pole Petr Fulín. Petr Čížek pak udržel sekundu k dobru na letošního vicemistra série Petra Semeráda: „Co jsme chtěli, to jsme vyjeli, takže za mě spokojenost. Od minule jsem zrychlil o více než sekundu, jsem moc rád.“
Paradoxně větší bitvy oba jezdci sváděli v neděli. Petr Fulín se sice prokousal pořadím a získal vítězství i ve druhé jízdě, snadné to ale nebylo: „Při cestě na rošt mi do kokpitu vletěl kamínek od jednoho z jezdců přede mnou a trefil mě do oka. Po domluvě s lékařkou okruhu jsem zkusil jet, ale bylo to o přemáhání, oko bolelo a hlavně hrozně slzelo.“ Však také ‚Fulda‘ po závodě zamířil rovnou na kontrolu do nemocnice, a tak zameškal vyhlášení na stupních vítězů. Tentokrát se ceremoniál odehrál i bez Petra Čížka, který dojel pátý: „Pořád jsem měl v hlavě, že se nám povedlo udržet třetí místo v tabulce a už jsem nechtěl poškodit auto. Páté místo i tak bylo pocitově lepší jak druhé, po startu jsem si zabojoval na trati, ale pak jsem už nechtěl riskovat.“
Důvodů k radosti tedy po finále bylo několik. ‚Čížin‘ se od úvodního víkendu sezóny na Hungaroringu neustále zlepšoval a během mosteckého víkendu vyrovnal svůj nejlepší výkon v roce, ‚Fulda‘ si vychutnal závodní víkend a i v pozici týmového šéfa byl spokojen: „Třetí místa mezi jezdci i mezi týmy jsou fajn. Věřím, že kdyby celý rok jely oba vozy, bylo by to o něčem jiném. Jsou ale věci, které člověk neovlivní, i když se snaží sebevíc. Proto jsem vlastně na auto, s nímž jsem jel, nalepil nápis „no war“, protože to si o situaci na východě Ukrajiny myslím.“