Cesta Elišky Slavíkové z minikár do rally

V pěti letech začala úspěšnou kariéru v minikárách, teď plánuje přestup do dvoudenních automobilových soutěží. Devatenáctiletá Eliška Slavíková se letos ukáže na podnicích dvoudenních rally.  Minulou sezónu se účastnila tří podniků Rallysprint série, z nichž Rally Fulnek byl jejím úplně prvním. V její minulosti však nefigurují motokáry, jak je obvyklé, ale minikáry. K ,,malému“ motorsportu v podobě minikár se Eliška dostala už jako pětiletá. I z malých minikár tak lze postoupit až do velké rally.

Nevíte, co to minikáry jsou? Zapátrejte ve své paměti, protože jste se s nimi dost možná potkali jako malé děti. Malá bezmotorová dřevěná kára, řízení nohama pomocí dřevěné latě a kolečka z kočárku, už si vzpomínáte? Pokud ano, můžete opět rovnou zapomenout, tohle je již dávná minulost. Dnes mají minikáry pevný železný rám, dvouokruhové kapalinové brzdy a striktní pravidla, zkrátka plnohodnotný sport, ve kterém se pořádá mistrovství České republiky, a dokonce i Evropský pohár.

Minikár ovšem existují dva druhy, sjezdové a slalomové. Eliška se celé dětství věnovala slalomu, který spočívá v projetí trati za co nejkratší čas a bez trestných bodů za shozené bójky ve slalomu. Na trati o délce cca šest set metrů, se obvykle nachází tři slalomy, skládající se z červených a zelených bójek. Ty červené musí mít jezdec po levé ruce, zelené po pravé, pokud tomu tak není, jezdec je penalizován sto trestnými sekundami. Jezdec, který jednu z bójek pouze shodí, je penalizován dvěma sekundami. Obě dvě penalizace jsou ovšem tak zásadní, že jízda s trestnými sekundami znamená pro jezdce ztrátu závodu. Souboje mezi soupeři totiž probíhají na setiny sekundy a nejednou se stalo, že někdo právě o setinu na součtu tří časů vyhrál.

Minikáry jsou velmi dobrou průpravou pro malé děti začínající v motorsportu. Proč? Protože absence jakékoli pohonné jednotky nutí jezdce pracovat s naprostou precizností, každé zaváhání, každé zabrzdění je stojí drahocenný čas, který jen tak už nedoženou. Snaha využít trať a její potenciál naplno také nutí jezdce promýšlet do posledního detailu stopu a správné projetí trati, která je mezi slalomy. Děti poznají při cestování za závody celou republiku a Slovensko, kde se minikáry jezdí, a získají spoustu kamarádů na celý život. Obrovskou výhodou je také finanční nenáročnost. Není to samozřejmě zadarmo, ale náklady na tento sport jsou v porovnání v ostatními motoristickými disciplínami minimální. Zaujaly vás minikáry? Více o nich se můžete dozvědět na webu Autoklubu České republiky, pod kterými jsou minikáry sdruženy.

Okolo Eliščina čtrnáctého roku života přišel poprvé na mysl nápad zkusit to trochu posunout. První závod na sebe nenechal dlouho čekat, tenkrát to byla účast s půjčeným Favoritem. Odjelo se s ním pár závodů a bylo rozhodnuto, postaví se vlastní závodní speciál. Otec Elišky, Eliška a jejich přátelé a příznivci postavili první závodní auto. Jako první vznikla Škoda Felicia. S tou Eliška sbírala své první zkušenosti. O rok později přišla změna v podobě Škody Fabie, se kterou se ukázala právě na svém prvním podniku ve Fulneku. Tam také dosáhla prvního úspěchu, a to třetího místa ve své objemové třídě. Právě s Fabií ve třídě RN6 bude v letošním roce bojovat po boku svého otce v MČR v automobilových soutěžích. Pro Elišku to bude první kompletní velká sezóna. V minulé sezóně se ale stala ještě jedna zásadní věc, v rámci Setkání mistrů v Sosnové se měla možnost svézt se Škodou Fabii Rally2 evo. Tento sen se mohl splnit kvůli obrovské štědrosti pana Severy, který se rozhodl Elišce půjčit vlastní auto.

Přípravy na sezónu jsou aktuálně v plném proudu a celý tým se již nemůže dočkat jejího začátku. Snad se těšíte i vy, ať už jste fanoušky minikár, či rally přijdete Elišku i všechny další posádky podpořit přímo k tratím rychlostních zkoušek.

Autor: Eliška Slavíková

Sdílet