Čtyřkolkář Zdeněk Tůma obsadil v 5. etapě na Rallye Dakar parádní čtvrté místo. Jedná se o jeho nejlepší umístění v rámci jednoho dne na slavné pouští soutěži. Jezdec týmu BARTH Racing zvládl všechny nástrahy předčasně ukončeného čtvrtečního dějství a poradil si také se silným větrem. „Na některých úsecích to bylo fakt nebezpečné. Vichr rozvířil písek a někdy nebylo vidět ani na dvacet metrů. Člověk v tom musel jet opatrněji,“ popsal Tůma, který se posunul v celkovém pořadí na sedmou příčku.
Pátá etapa letošního Dakaru přinesla změnu. Jelo se více po tvrdých pistách, ovšem nechyběly ani technické pasáže a přejezdy přes řečiště. Rychlostní zkouška měřila 346 kilometrů, ale organizátoři byli nuceni kvůli bezpečnosti závod předčasně zastavit ve chvíli, kdy byli někteří jezdci ještě v akci. Tůma byl v tu chvíli na šesté pozici. „Bylo to někde na 266. kilometru. Zatím přesně nevím, co se stalo, ale prý to bylo z důvodu nedostatku záchranných vrtulníků. Trať pro kamiony a auta totiž tentokrát vedla jinudy, takže by asi v záloze nebylo dost záchranářů, kdyby se někomu z nás něco přihodilo,“ odhadoval Tůma.
A to se v nejtěžším motoristickém závodě světa může stát kdykoliv. Zvlášť když podmínky zhorší nepříjemný vítr. „Foukalo fakt hodně. Na pláních se kvůli větru zvedal písek a bylo to dost nebezpečné. Zvlášť když mě třeba předjel nějaký motorkář, tak jsem musel hodně přibrzdit. Někdy jsem jel i trochu mimo ideální stopu, abych viděl na cestu před sebou. Kdyby někdo spadl, tak by bylo obtížné se mu vyhnout,“ nastínil Tůma. „Navíc to zaválo stopy, navigace byla obtížnější, takže se člověk musel hodně spoléhat na přístroje,“ popsal.
Tůma byl se svým výkonem spokojen. „Trať mi seděla. Na prvního jsem ztrácel asi dvacet minut. V těch rychlých úsecích si bylo potřeba pohlídat hlavně ostré kameny a trefit všechny body. Myslím, že si mi to povedlo,“ prohlásil závodník týmu BARTH Racing, který se po následných korekcích a časových penalizacích soupeřů posunul na skvělé čtvrté místo. Čeká ho však ještě hodně práce, ale sil má zatím na rozdávání. „Při závodě člověk bolest nevnímá vůbec. Cítím se zatím dobře. Nejhorší to je asi ráno, kdy se člověk musí rozhýbat. V tom terénu je člověk pořád v takovém podřepu, takže ruce a nohy dostávají docela zabrat,“ dodal Tůma, který na prvního ztrácí přes čtyři hodiny.