Od útlého mládí je jeho život spjat se silničními motocykly. V roce 1992 byl u zrodu České Tourist Trophy v Hořicích a rozvoje závodů veteránů. Roky reprezentoval Autoklub ČR v evropské motocyklové federaci. V rodinné firmě dodnes konstruuje čtyřtaktní jednoválcové stroje. „Čtyřtaktní buditel“ Libor Kamenický starší stále v plném pracovním nasazení slaví osmdesátiny.
„Já vás neslyšel, byl jsem u stroje,“ ozval se nám zpátky Libor Kamenický po půldenním telefonování včera v poledne od oběda. Je mužem činu, moc toho nenamluví. Jaký má vzkaz pro všechny, co budou tyto řádky číst? „U motocyklů je krásně, hlavně u těch s úzkýma řídítkama,“ s úsměvem se vyznal ze své celoživotní vášně pro silniční závodní motorky.
⬆️ Snímek z rodinného archivu vypovídá o tom, že sotva se malý Libor postavil na nohy, už se batolil kolem motorky.
Narodil se 10. června 1941 v Uhříněvsi, při poválečném osídlování pohraničí se rodina odstěhovala na sever do Rumburku a později do Hostinného v Podkrkonoší, kraje „Mekky“ Road Racingu – Hořic. Do silničních motocyklů, hlavně čtyřtaktních, se Libor Kamenický st. zamiloval od mládí, obdivoval technické skvosty, které bylo možno v dobách minulých potkat na závodní trati. Postupně je, už jako zastaralé a nepoužitelné pro aktivní sport, začal schraňovat, opatrovat a renovovat. To ho přivedlo až k funkcionářské činnosti, od pořadatele na soutěži postupně až k vybudování aktivní a pevné základny motocyklového veteránského sportu u nás a podílení se na pořádání mezinárodních závodů v Hořicích. A vrcholem byla jeho reprezentace české veteránské silnice v tehdejší evropské motocyklové federaci UEM, dnes FIM Europe.
„Pana Kamenického znám jako odborníka, srdcaře a skvělého člověka. Byl to on, kdo mě přitáhl k závodění cestou z kongresu UEM v Bukurešti 1998. Jezdil jsem pod jeho vedením Supermono republiku a evropský pohár v týmu HLM Racing,“ přidal vzpomínku Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky.
⬆️ Libor Kamenický st. začal závodit až mezi veterány, když vznikly motocyklové třídy Klasik, a dosáhl řady vynikajících výsledků i v mezinárodní konkurenci. Na stupních vítězů první zprava.
„Někdy si říkám, jestli když se narodil, neměl už řídítka v ruce. A pokud ne, tak mu sudičky ke kolébce snesly karburátor, ventily a vačkovou hřídel. Ale pouze pro OHC rozvod,“ se smíchem o otci pověděl syn Libor. „No a samozřejmě, máte-li vedle sebe toto, není se čemu divit, že jsme s bráchou do toho spadli také. Brácha, myslím, že od roku 1993, a já od 1996 aktivně závodíme. Táta samozřejmě jako náš totem, šéf, mentor a hlavně mechanik,“ vylíčil Libor Kamenický mladší.
⬆️ Průřezová koláž archivních fotek ze startů v mnoha závodech.
V roce 1998 u nás vznikla třída Supermono, jednoválcových čtyřtaktních motocyklů. „Pro našeho ´čtyřtaktního buditele´ to byla velká výzva a s mým bráchou pro sezónu 1999 postavili první supemono, tehdy ještě pod názvem SOS bike. Rok poté již pod značkou Mali a ve spolupráci s divišovskou Jawou Mali Jawa, později s Rathouskými Mali Ahra,“ vysvětlil Libor Kamenický mladší, sám ještě aktivní závodník, proč jeho otec nemá přes dvacet posledních let čas na své vlastní historické motorky. „Táta celou svou vášeň přetavil do podpory mě a bráchy. A myslím, že celkem úspěšně, pod jeho taktovkou máme doma, jestli se nepletu, třináctkrát vyhraný domácí šampionát třídy Supermono a pár zářezů v Evropě. Což je velkou měrou tátovou zásluhou!“ vzpomněl Libor Kamenický mladší.
Na tátovi má nejraději situace typické pro rána v dílně, když přijde a povídá: „Ty, Libore, mě tě v noci napadlo, co uděláme s tou ojnicí…“
Ano, u motocyklů je krásně, všechno nejlepší k 80. narozeninám, pane Kamenický!
⬆️ „Čtyřdobý buditel,“ konstruktér, závodník, funkcionář a člen Klubu závodníků veteránů Autoklubu ČR Libor Kamenický st. s pohárem z Královédvorského okruhu.