Na žádost pana Adama Eliáše zveřejňujeme jeho tiskovou zprávu o kandidatuře na prezidenta Autoklubu ČR v doslovném znění:
3 impulsy ke kandidatuře
-
ztracený cesta novodobého směřování Autoklubu v kombinaci s rozdělanou prací
-
současný stav hospodaření a bezbřehého klientelismu
-
pozvání před etickou komisi za mé názory
To všechno jsou pohnutky, které mi pomohly v rozhodnutí kandidovat na prezidenta Autoklubu České republiky. Důvodů je samozřejmě více a je mi jasné, že nás nečeká lehký úkol. Ovšem láska k motorsportu a odhodlání udělat pro něj maximum je větší než z toho plynoucí negativa.
Uběhla už poměrně dlouhá doba od toho, kdy jsem poprvé vstoupil na půdu Autoklubu České republiky. Bylo to přesně v březnu roku 2014, kdy jsem nastoupil jako generální sekretář pro Karting. Následoval posun na generálního sekretáře automobilového sportu a poslední rok a 4 měsíce jsem strávil v pozici výkonného ředitele, než moje působení v roce 2018 skončilo. Za čtyři roky mého působení na Autoklubu se mnoho věcí povedlo, ale našlo by se také několik negativ nebo nedotažených projektů. Odešel jsem od rozdělané práce a zároveň jsem si vědom, že mám svůj podíl na současném stavu. Většina klubů v České republice moc dobře ví, že jsem do pozice prezidenta aktivně prosazoval JUDr. Jana Šťovíčka, Ph.D. Této zodpovědnosti se v žádném případě nezříkám.
Naopak jsem připraven se tomu postavit čelem, napravit chyby v hospodaření a posunout motorsport v Česku na úroveň, která mu patří. Uvědomuji si, že vstupuji do kandidatury v nejhorší dobu, kdy naše celá země prošla obrovskou krizí, ze které se ještě ani nedostala. Ale o to větší výzva to pro mě je. Mezi priority tak patří zajištění nevládních zdrojů financování ze soukromého sektoru, které se dodnes Autoklubu nepodařilo zajistit v dostatečné míře. Rozhodně nechci měnit fungující projekty zavedené současným vedením. Cílem je však odstranit ty, které neefektivně odvádějí prostředky, a Autoklub stabilizovat. Ten je totiž v nejhorší finanční situaci za celou historii. Pocházím ze sportovního prostředí, nestojí za mnou žádné lobbistické a zájmové skupiny, nemám politickou stopku a dodnes udržuji velmi přátelské vztahy na mezinárodní úrovni. Zejména v Mezinárodní automobilové federaci FIA, kde jsem dlouhé roky působil a mé práce si zde váží. To vše jsou nesporné výhody.
Chci být blízko všem členům Autoklubu České republiky, slyšet jejich názory a trápení. Všichni členové tady nejsou pro Autoklub, ale Autoklub České republiky je tady pro ně. Je tu pro ně jako zásadní pomocná ruka, která jim má usnadnit činnost. Jako autorita, kterou mají přirozeně respektovat, protože si ji mohou vážit pro své skutky.
Konkrétnější představy a kroky, jak vést Autoklub, budu zveřejňovat v následujícím období.
S úctou
Mgr. Adam Eliáš