Brněnský jezdec začal poslední lednový týden tiskovou konferencí v klubovém domě Autoklubu ČR, na které se ohlédl za právě uplynulým ročníkem dakarské rallye, který pro jeho tým nebyl vůbec jednoduchý. Zatímco Ouředníček se již počítá mezi zkušenější závodníky, pro navigátora Davida Křípala znamenal letošní ročník třetí účast na Dakaru. Ten se bohužel tiskové konferenci pro své pracovní vytížení nemohl zúčastnit.
Vůbec prvním startem pak byl tento závod pro nově vzniklý ULTIMATE DAKAR Racing team. „Od září, kdy padlo rozhodnutí vytvořit vlastní tým, to bylo těžké. Všechno jsem musel řešit úplně sám a občas to bylo dost stresující, třeba některé náhradní díly nám přišly až v prosinci a poté jsme jich 140 kilo vezli v zavazadlech s sebou v letadle,“ zavzpomínal na náročné období před Dakarem jezdec.
Předstartovní peripetie tím pro tým neskončily. Jeden z mechaniků neměl svůj pas a musel letět až dalším letadlem, naopak důležité zavazadlo s hřídelí, bez které by nebylo možné odstartovat, patrně přiletělo o něco dříve a nešťastný tým ho našel až mezi ztráty a nálezy. Ani shakedown nešel podle plánu. Všechny české posádky pochopitelně rozhodila informace o těžké nehodě Martina Kolomého, o kterém Tomáš Ouředníček přiznal, že ho do týmu Martina Prokopa doporučil. Navíc se týmu zranil jeden z mechaniků a musel za doprovodu dalšího člena týmu odcestovat na šití hlavy. V klíčový moment pro testování tak chyběli hned dva členové výpravy, což připravenosti na závod rozhodně neprospělo.
Pro první závodní den již byli všichni na svých místech, bohužel posádce se na trati vůbec nedařilo a výsledkem bylo až 53. místo, které rozhodně nesplňovalo očekávání. Druhá etapa již zastihla bílý Ford v lepší formě, ale ani zde to nebylo bez problémů. „Druhý den nám mohlo auto shořet, najednou se změnil zvuk, auto přestalo táhnout a začalo smrdět,“ komentoval potíže pilot. Příčinou byl prasklý výfuk, s ním spojený drobný požár se naštěstí podařilo uhasit a posádka šla nocovat již v první padesátce. I přes tyto komplikace označil jezdec druhou a třetí etapu za nejhezčí z celého závodu. „V Saudské Arábii se mi moc líbilo, hlavně druhá a třetí etapa v horách, kde to bylo rozmanité a krásně barevné.“ Dojem z krásné krajiny bohužel Ouředníčkovi kazila startovní pozice. „Když jedete po kamionech, je trať strašná. To je moje jediná kritika na pořadatele, kteří si chránili jezdce z TOP20 a kamiony jezdily až po nich, takže když jsme jeli třeba šedesátí, čekala nás úplně jiná trať, než někoho z první dvacítky. A i když měl někdo ze špičky problémy a propadl se, stejně ho v pořadí posunuli dopředu,“ komentoval důležitost startovního pořadí jezdec.
Řeč přišla také na charakter tratí, který byl velice rychlý. Tomáš se tak přidal ke skupině jezdců, která nehodnotí letošní Dakar jako technický a těžký, ale jako velice rychlý a tím i nebezpečný, kdy běžný průměr na rychlostní zkoušce byl okolo 120 km/h. Obdobně jako další jezdci si také posádka bílého Fordu zažila potíže s nedostatkem paliva, naštěstí Ford vydržel až do cíle a zastavil se pouhých 500 metrů za cílem, a to po více než 400 ostrých kilometrech! Největším tématem tiskové konference byla pochopitelně srážka s kamionem Martina van den Brinkema. „Jeli jsme za Martinem v dunách a poté ho předjeli. Před poslední dunou stáli lidé a mávali na nás, myslel jsem, že je tam nějaké nebezpečí, ztratil na moment koncentraci a těsně nevyjel dunu, ke které jsme přijeli. Couvali jsme to tedy dolů a snažili se po rozjezdu vrátit na vyjetou cestu, kde nás smetl. Chybou bylo nepoužití sentinelu, my jsme se snažili ho používat při každém předjíždění,“ vysvětlil příčinu nehody Ouředníček. Vůz byl po střetu nepojízdný, ale diváci pomohli posádce vyměnit kola a odtáhnout auto pryč. V bivaku poté následoval těžký souboj mechaniků s rozbitou technikou, pomáhali jim při tom mechanici od Martina Prokopa i van den Brinkena. Toho střet pochopitelně mrzel a to nejspíše i proto, že mu reálně hrozilo vyloučení za nezastavení u havarovaného vozu. Druhý den před komisí ho však česká posádka podržela a k vyloučení nedošlo.
Ztráta po této etapě byla obrovská, ale nakonec se podařilo Ford uvést do závodění schopného stavu a mohl tak vyrazit do dalšího dne. V maratónské etapě ještě tým musel řešit potíže s prasklou poloosou, ani to však nezastavilo Ouředníčka s Křípalem na cestě za vytouženou cílovou rampou. Tou nakonec projela posádka na 37. místě mezi automobily a po zásluze si převzala medaile za dokončení závodu. Na ty jsou oba závodníci právem pyšní a jezdec již také nastínil plány do pokračování letošní sezóny, kde by se posádka měla opět postavit na trať Rallye du Maroc. Tomáš Ouředníček se zároveň svěřil, že by rád zaokrouhlil svůj počet startů na Rallye Dakar na deset. Je se tedy na co těšit!
